Jak přelstít pstruha
|
Že jsou celé zástupy Čechů posedlé rybařením,
to ví asi každý. Že však v rybářském sportu
kralujeme v disciplíně muškaření, už zas tak
všeobecně známé není, ačkoliv je úspěšnost českých
muškařů na mezinárodních kláních srovnatelná
s úspěchy našich hokejistů či tenistů. Brněnský muškař
Antonín Pešek (40), v „civilu“ majitel malé firmy
zabývající se rekonstrukcemi střech, patří k těm
nejlepším - loni si přivezl z mistrovství světa
v Portugalsku dva mistrovské tituly.
Text: Lucie Peláková ‹› Foto: archiv Antonína Peška |
 |
Král rybář: Brněnský muškař Antonín Pešek vybojoval pro české barvy titul mistra světa 2006. |
|
Je muškaření opravdu sport, nebo spíš koníček? Když člověk vidí chodit rybáře někde podél řeky, může se mu zdát, že jsou to jen takové procházky. Muškaření je však skutečně sport, nejdříve se k rybám musíte dostat, a to je fyzicky náročné. Pohyb v řece, kdy rybář bojuje s proudem, aby se přesunul z jedné strany na druhou, je opravdu hodně namáhavý i nebezpečný. Závod na mistrovství světa je jedna velká dřina - časně ráno vstát, tři hodiny zápasit s vodním živlem, tohle všechno tři dny od rána do večera... Některé závodníky fyzická zátěž doslova odrovná. Já jsem naštěstí mohl těžit z jiných sportů, kterým se rekreačně věnuji, z cyklistiky, lyžování, hokeje. Vedle fyzické připravenosti hraje důležitou roli psychika a zkušenosti. Rybářské náčiní a mušky má každý rybář vyladěné podle svých potřeb, to je takové know-how každého závodníka. |
|
Vyladěná technická výbava je potřebná u řady sportů, ale
sportovci mají často své servismany. U vás to tak nefunguje? Některé zahraniční týmy vozí na mistrovství profesionálního vazače mušek, lékaře, maséry, takže závodníci mají více času na relaxaci. My z ekonomických důvodů jezdíme v nejužším možném počtu, to je pět závodníků, trenér a manažer. Tento handicap pak doháníme zápalem a dřinou, jako u jiných sportů, v kterých Česko vyniká. Na co si však já osobně nemohu stěžovat, to je můj rybářský „parťák“ na čtyřech kolech. Jezdím vozem Volkswagen Multivan, ve kterém si mohu celé rybářské vybavení uspořádat tak, abych se v něm potom vyznal. Už jsem měl tři Transportery a Multivan, jiné auto si ani pro tento sport nedokážu představit. Komfort, který poskytuje, se nedá srovnat s žádným osobákem. Důležitý je pro mě také servis, zásadně autorizovaný, a na ten mám také štěstí - s hodonínskou firmou TOP CENTRUM car a především s jejich servisem jsem absolutně spokojený. Cením si především dobré komunikace, dodržování ujednaného a toho, že autům opravdu rozumí. |
|
Vy jste jedním z reprezentantů, kteří k dobrému jménu českého muškaření významně přispěli. Za co jste ty dva loňské mistrovské tituly získal? Mistrovství světa je současně závodem družstev a jednotlivců. Soutěží se v pětičlenných týmech a body za výkon jednotlivce se pro tým sčítají, zároveň soutěží každý sám za sebe. Mně se podařilo v jednotlivcích vyhrát a díky vynikajícím výkonům ostatních jsme i ve družstvech obsadili 1. místo. Bylo to moje druhé mistrovství světa, na mistrovství Evropy jsem byl už čtyřikrát. |
|
Co stojí za vaším úspěchem - jsou to zkušenosti, dovednosti,
či hraje nějakou podstatnou roli i štěstí? Při chytání ryb samozřejmě má štěstí určitý podíl na úspěchu. U mistrovství světa už to tak podstatné není. Řeka sice není stadion a každý úsek je jiný, člověk může mít trochu štěstí a dostat nějaké příhodnější místo. Závodíte však celkem na pěti místech, tím se takzvaný špatný los eliminuje. Je třeba hlavně zúročit své zkušenosti, zavzpomínat na každou chvilku, kterou jsem před mistrovstvím strávil u vody, a vytěžit z toho maximum. |
|
O jaké zkušenosti se při tom opíráte? Studujete například chování ryb nebo se učíte o druzích hmyzu? Tohle jsou určitě věci, které k tomu jednoznačně patří. V přírodě je potřeba být velice vnímavý, umět si věci vyhodnotit, a pak si získané poznatky třeba i ověřit v odborné literatuře. Já jsem se u řeky pohyboval od deseti let, kdy jsme se přestěhovali do Tišnova. Můj otec vždycky chytal kapry jako klasický rybář, jezdíval jsem s ním na rybářské výpravy po celé republice, na Slovensko. V Tišnově však tekla Svratka, často jsem k ní jezdil na kole, a protože v řece žili pstruzi, začal jsem chytat je. Dnes už mě ani nic jiného lovit nebaví. Při muškaření lovenou rybu většinou nejprve uvidím v jejím prostředí, ještě nic netušící, a pak se musím chovat tak, abych ji nepoplašil, ale naopak ji chytil. Kdežto rybář u rybníka sedí na břehu, většinou s řadou dalších rybářů, zírá do vody a čeká, co se bude dít. Může si třeba vzít i notebook a pracovat u toho. O to já nestojím. Muškaření je pro mě i odpočinek od města, od starostí s podnikáním, chytání pstruhů mě nabíjí novou energií. Aby člověk něco chytil, věnuje tomu veškerou pozornost, není tam místo na nic jiného. Je to akce. |
|
Takže když přijdete k řece, dokážete odhadnout, kde se ryba skrývá? Samozřejmě, to je zkušenost. Odhadnout místo, kde se ryba ukrývá, je v muškaření zásadní dovednost. Je potřeba se zamyslet nad tím, jak ryba ve vodě žije. Ona nemůže jako my skočit do obchodu, když jí chybí něco k jídlu. Musí si v přírodě najít takové místo, kde bude muset vynaložit co nejméně úsilí k tomu, aby se dostala k potravě. Proto ryba většinou obsazuje místa, která jsou klidná, ale poblíž velkého proudu, protože ten přináší hodně potravy. |
| Muškaření je skutečně sport, nejdříve se k rybám musíte dostat. A to je fyzicky náročné. |
|
Souboj na řece: Aby muškař něco chytil, musí tomu věnovat veškerou pozornost. |
|
|
Jakou roli hraje v celém dění samotná muška? Základní vzory mušek pocházejí z Anglie, kde muškaření vzniklo a stalo se sportem gentlemanů, podobně jako třeba golf. Každý muškař z těchto klasických, léty odzkoušených a fungujících vzorů vytváří své modifikace - přidá kousek nějakého pírka a už je z toho jiný vzor. Dává tím do mušky kus svého já, je to tvůrčí práce, proto to také lidi baví. Běžní muškaři si dnes mušky i kupují. V obchodech je řada kvalitních výrobků za dostupné ceny, u nás se cena mušky pohybuje kolem 15 korun, na Západě kolem dvou eur. Závodník by však s kupovanou muškou nesoutěžil, mušky si váže sám. Své mušce musí plně důvěřovat, v tom spočívá podle mě devadesát procent úspěchu. Když budu chytat na mušku, jíž nevěřím, tak nic nechytnu, to je víceméně jisté. Závodník, který chytí o jednu rybu více než soupeř, to přisuzuje právě kvalitě mušky, i kdyby to tak třeba nebylo. |
|
Nakolik v sobě muškaření skrývá tu pradávnou radost z lovu,
kterou asi všichni muži potřebují občas zažít - stopování,
číhání na zvíře, potom zápas a přemožení zvířete silou nebo lstí? To je důležitá složka. Chlap je založením lovec a v každém z rybářů to určitě je. Dnes už však nelovíme kvůli zajištění potravy, my máme možnost ulovit a pustit. Do revoluce tu asi nebylo moc rybářů, kteří by chytali ryby jen proto, aby je pak pouštěli. Od té doby se hodně změnilo. Lidé si začali ryb vážit, uvědomili si, že pokud je budou stále zabíjet a brát si je domů, tak příště přijdou k vodě a nebudou mít co chytat. Řadu dnešních rybářů daleko víc těší ryby lovit, než je jíst. Chytit se na háček asi není pro rybu velkým potěšením, ale takové trauma to snad není, když ji zase pustíme zpět. Velká část muškařů ryby pouští. Používáme jen háčky bez protihrotů, které lze bez potíží vyndat. Ryba si ulovení pamatuje, je chytřejší a podruhé se tak snadno chytit nenechá. Musíme pak použít více rozumu, abychom ji přelstili, což je pro nás silná motivace. |
|
České organizované rybářství prochází v posledních letech
změnami, asi jako každá zájmová organizace s dlouhou
tradicí. V jedné diskuzi vás někdo označil za „přemoderního“
člověka, nositele těch nových myšlenek. Co se podle vás ještě
musí změnit? V tomto sportu se pohybuji už asi dvacet let a mám pocit, že se některé věci nedělají úplně dobře. Svoje názory jsem řekl, v určité době jsem kvůli tomu byl dokonce považován za konfliktního a kontroverzního člověka. Dnes, po několika letech, vešla řada mých názorů v rybářském svazu v platnost a stejní lidé, kteří mě tehdy vylučovali z reprezentace, mě plácají po zádech. Přicházet s novými myšlenkami, to je takový můj dar, který je někdy za trest. Jsem totiž zvyklý promýšlet dlouhodobou strategii, a to i v podnikání. Mě neuspokojí, že mám zakázku na příští týden, já musím přemýšlet daleko dopředu. Tento přístup mi pomohl i k úspěchu na mistrovství světa, připravoval jsem se tak tři čtvrtě roku předem, zjišťoval jsem si informace z místa konání. V současné době vidím slabinu především v prezentaci našeho sportu a s tím souvisí i možnost získat sponzory. To, že veřejnost o muškaření a našich úspěších neví, je podle mě chybou vedení svazu. Sami se musíme snažit prosadit se do médií, měli bychom mít tiskového manažera. U nás v republice je asi 350 tisíc rybářů, to je velká základna a velký potenciál pro sponzory. Muškaření lze představit v atraktivní podobě i široké veřejnosti, jak dokázal například loňský Orvis Cup v Praze na Vltavě, který měl velkou návštěvnost a vyvolal značný zájem médií. |
|
Co máte v plánu pro letošní rok, lze váš loňský úspěch vůbec něčím překonat? Překonat jej lze - být mistrem světa dvakrát za sebou. To se zatím nikomu nepodařilo, několikanásobných mistrů je na světě několik, ale nikdy nezískali titul dvakrát bezprostředně za sebou. Motivaci hledám poslední dobou už docela těžko, už toho mám hodně za sebou, závodění je únavné a ozývá se touha po pohodě, jen tak si zajet na ryby. Tady však vidím ještě svou šanci. Mistrovský titul budu tentokrát obhajovat jako jednotlivec i člen týmu na červnovém mistrovství světa ve Finsku. |
| Budeme vám držet palce. |
| Chlap je založením lovec a v každém z rybářů to určitě je. Dnes už však nelovíme kvůli zajištění potravy, my máme možnost ulovit a pustit. |
 |
Rybářova dovolená: Kam jinam, než zase na ryby - tentokrát k moři na sever. |
Vytisknout stránku
