Utajené rodiště učitele národů
|
Krajinu kolem Uherského Brodu můžeme navštívit v každé roční době. Od jara
až do podzimu tu horské louky září květinami. A zima se také umí vyřádit.
Na přelomu ledna a února v okolí Strání nezůstanete chladní při zdejším
masopustu. Pak už se každý těší na jaro, protože ve Vlčnově se poslední
květnovou neděli koná proslulá Jízda králů. |
 |
Zachovalá příroda: Bílé Karpaty nabízejí hustou síť značených tras pro pěší, lyžaře i cyklisty i terény pro sjezdové lyžování. |
| Na Uherskobrodsku se nacházejí dvě oblasti se zachovalou přírodou – Bílé Karpaty a Prakšická vrchovina. Nejcennější rezervací je bukový prales pod Velkou Javořinou. Mikroregionem vede šest naučných stezek a hustá síť značených tras pro pěší i cyklisty. Můžete obdivovat zámek Nový Světlov, barokní skvosty, jako je brodský farní kostel Neposkvrněného početí Panny Marie, nebo památky lidové architektury – vlčnovské a veletinské búdy, kopaničářské usedlosti, vodní mlýny, stodoly a komory nebo sušárny ovoce. |
| Jsme v oblasti Slovácka, v kraji Jana Amose Komenského. V Komni ho připomíná kdeco, v Nivnici také. O Uherském Brodu nemluvě. I když je dnes život J. A. Komenského zmapován do podrobností, jedno zůstává stále záhadou, a to přesné místo jeho narození. Některé materiály mluví pro Uherský Brod, jiné pro Nivnici. V některých článcích padne i jméno Komňa. O této prastaré obci ležící na jednom ze svahů sbíhajících k Bojkovicím jsou nejstarší písemné zprávy z roku 1261. I v ní je na návsi Komenského socha. V bývalé sýpce, postavené v roce 1774 a před dvaceti lety restaurované, byl v roce 1992 za účasti tehdejšího prezidenta Václava Havla otevřen památník světově proslulého pedagoga a myslitele. S největší pravděpodobností je Komňa však jen místem, které dalo rodině původ a jméno. Pocházejí z ní oba Komenského rodiče. |
| Jan Amos Komenský se narodil 28. března 1592. Byl nejmladší z pěti dětí Martina Komenského a jeho ženy Anny. Po smrti rodičů, kteří zemřeli krátce po sobě v Uherském Brodě roku 1604, se dvanáctiletého sirotka ujala Martinova sestra Zuzana Nohálová ze Strážnice. |
| V roce 1605 navštěvoval Komenský strážnickou bratrskou školu. Když Strážnici vypálila uherská vojska, mladý Komenský ztratil nejen druhý domov, ale i část zděděného majetku na předměstí v Uherském Brodě, které bylo rovněž zničeno. Po těchto událostech byli stanoveni jeho poručníci (Kozák a Mravenec v Nivnici), kteří jej v roce 1608 poslali na bratrskou školu v Přerově. |
| Díky svým studijním úspěchům byl Komenský vyslán na německé reformované školy, a to na nasavskou akademii v Herbornu (1611–1613) a na univerzitu v Heidelbergu (1613– 1614). Heidelberské studium ukončil teologickou disputací. Poté se vrátil zpět na Moravu a stal se představeným přerovské školy, kde byl před lety sám žákem. A protože si uvědomoval špatný stav soudobého školství, zaměřil svou činnost na jeho zlepšení. |
| Komenského život stejně jako osudy statisíců jeho krajanů změnila třicetiletá válka. Na jejím počátku byl Jan Amos Komenský rektorem bratrského sboru ve Fulneku a učitelem místní školy. Ve Fulneku také založil rodinu. Svoji první ženu Magdalenu Vizovskou si přivedl z Přerova. |
| Politický vývoj vyvrcholil v roce 1620 porážkou českých stavů na Bílé hoře. Brzy po bělohorské bitvě vtrhli do Fulneku císařští Španělé. Zpustošili město a s ním i budovu bratrského sboru a školy. Komenského knihovnu i s některými rukopisnými náčrty veřejně spálili na fulneckém náměstí. On sám uprchl a musel se skrývat. Počátkem roku 1622 jej postihla osobní tragédie – zemřela mu manželka Magdalena i se dvěma syny. K překonání určité psychické krize mu o dva roky později pomohl sňatek s Marií Dorotou Cyrillovou. Žil s ní pak 24 let a měli spolu čtyři děti. |
| Od roku 1624 se Komenský postupně dostával do popředí Jednoty bratrské. Protireformace a pronásledování jinověrců sílilo a císař Ferdinand II. Habsburský se rozhodl definitivně vyřešit českou otázku v habsburský prospěch. Zvláštním patentem z 31. července 1627 nařídil nekatolickým stavům se buď vyprodat a vystěhovat do šesti měsíců ze země, nebo přestoupit ke katolictví. Proto Komenský v únoru 1628 se svou rodinou opustil vlast a společně s dalšími odešel do Lešna. V tomto polském městě poté během tří dlouhodobých pobytů strávil celkem devatenáct let života a považoval je za svůj druhý domov. Svoje úsilí soustředil na přípravu učebnic a metodologické a jazykovědné studie. |
| K povinnostem školským, stále náročnějším, kdy mu byl svěřen úřad rektora gymnázia v Lešně, přistoupily také nové povinnosti vůči Jednotě. Byl členem jejího vedení a v roce 1632 se dokonce stal jejím biskupem a zároveň sekretářem. Rozvíjel bohatou korespondenci a styky se vzdělanými lidmi, kteří se zabývali podobnými myšlenkami a snahami o reformu vědy, školství a vzdělanosti. Na nějaký čas potom přesídlil do severopolského Elblągu a pracoval na švédské školské reformě. |
| Rok 1648 byl pro Komenského rokem těžkých zklamání. Vestfálský mír udělal definitivní konec všem jeho politickým nadějím. V tomtéž roce navíc zemřela jeho druhá manželka, která mu zanechala početnou rodinu. Zklamaný Komenský odešel z Elblągu zpět do Lešna, kde působil až do roku 1650. Mezitím se potřetí oženil s Janou Gajusovou. |
| Novou nadějí se Komenskému stalo Sedmihradsko (1650– 1654), kam odešel z Lešna v roce 1650 na pozvání knížecího rodu Rákócziů, aby zreformoval sedmihradské školství. Jan Amos chtěl naopak knížete připoutat k nově se formující protikatolické koalici. Kromě jiného napsal v Sedmihradsku mnoho vynikajících, zvláště didaktických děl. |
| V roce 1654 se potřetí vrátil do Lešna. To však bylo v roce 1656 vypáleno, a tím bylo zničeno i centrum Jednoty bratrské v Polsku. Komenský mohl být rád, že i s rodinou vyvázl živ. Při požáru Lešna však přišel vedle majetku i o své rukopisy. |
| Po zkáze Lešna musel Jan Amos hledat nové útočiště. Nakonec přijal pozvání Vavřince de Geera do Amsterdamu v Nizozemsku, které se mu stalo posledním domovem (1656– 1670). Od roku 1656 získal Komenský z rozhodnutí městské rady pravidelný příjem a dotace na dokončení didaktických a pansofických spisů. O rok později věnoval amsterdamským konšelům nové vydání díla Schola ludus (Škola hrou). Brzy následovalo vydání jeho dosavadních a doplněných spisů (Opera didactica omnia) ve výběru a chronologickém sledu. |
| Naděje, že by se mohl vrátit zpět do vlasti, se stále víc hroutila. Nepřestával však pracovat na svém nejrozsáhlejším pansofickém díle, které nazval Obecná porada o nápravě věcí lidských. |
| Komenský celý život usiloval o to, aby každý člověk byl poučen o dosavadním pokroku vědy a společenského rozvoje (prosazoval tzv. „vševědu“). Sám také obdivoval technické vynálezy. Jeho současníci však pokrokovost jeho myšlenek často nechápali a docházelo ke konfliktům a polemikám. |
| Jan Amos Komenský zemřel uprostřed práce na nedokončeném díle ve věku 78 let dne 15. listopadu 1670. Byl pohřben 22. listopadu v Naardenu v kostelíku náležejícím valonské církevní obci. V letech 1935 až 1937 upravila naše republika bývalý valonský kostelík na důstojné mauzoleum. |
|
Vinné sklepy: Vinařství ke Slovácku neodmyslitelně patří, tradiční stavby sklípků mají své kouzlo i v zimě. |
|
 |
Přírodní krásy: Nejcennější rezervací na Slovácku je bukový prales pod Velkou Javořinou. |
|
Zajímavá místa v okolí |
| Starý zámek v Uherském Brodě – Muzeum Jana Amose Komenského, Bojkovice – zámek Nový Světlov (na snímku), Luhačovice, Strážnice, Vlčnov, Nivnice, Komňa, Dolní Němčí (muzeum Na Mlýně), Bílé Karpaty. |
|
Uherský Brod: V Muzeu J. A. Komenského se návštěvníci mohou seznámit s dobou, ve které Komenský žil, s jeho dílem i s historií českého školství. |
|
| Tip na výlet |
| Pokud se o jedné z nejproslulejších osobností české historie chcete dozvědět víc, než stačí prozradit sousední článek, rozhodně někdy navštivte Muzeum Jana Amose Komenského v Uherském Brodě. Muzeum bylo pod záštitou UNESCO otevřeno v roce 1992. |
| Vstupní část expozice seznamuje návštěvníka s dobou J. A. Komenského, další část výstavy chronologicky mapuje život a činnost Komenského po odchodu z vlasti v r. 1628. Návštěvník sám musí hledat cestu v „labyrintu“ mezi dílčími informacemi s jednotlivými zastaveními podle míst, kde myslitel za svého života pobýval. Významnou součástí výstavy je knihovna. Obsahuje knihy, které bral Komenský do rukou při svých studiích, i vlastní Komenského díla. Ve faksimile původních rukopisů nebo v pozdějších vydáních jsou zde jeho významné práce napsané česky a latinsky. Poslední část expozice „Škola hrou“ je postavena na kontrastu staré a nové školy. Uprostřed staré třídy jsou seřazeny lavice z 2. poloviny 19. století a z 1. poloviny 20. století. Po obou stranách třídy jsou rozmístěny školní pomůcky z různých vědních oborů z 30. a 50. let 20. století. Třídu doplňuje nezbytná tabule a katedra. |
| Současná škola s třídou vybavenou počítači je logickým vyústěním Komenského pedagogických snah. Celkem 415 hesel informačního systému v počítačích podrobně vysvětluje pojmy a historická fakta vztahující se k životu, dílu a filozofii J. A. Komenského a k době, ve které žil. |
| Lyžování v Bílých Karpatech |
 |
Mikulčin vrch: Tři sjezdové tratě a běžecký okruh v tomto areálu nabízejí nejen lyžařské vyžití, ale i pěkné výhledy do krajiny. |
| Přijedete-li v zimě do obce Strání-Květná, ležící v blízkosti nejvyšší hory Bílých Karpat Velké Javořiny (970 m n. m.), ocitnete se v lyžařském ráji. Zdejší lyžařský areál Štrbáň nabízí dobré terény jak pro začátečníky, tak i zkušenější lyžaře. Celá sjezdovka dlouhá skoro 550 m (převýšení 88 m) je osvětlená a provozní doba je prodloužena nejméně do 18.30. Poté si lze vlek pronajmout pro uzavřenou skupinu a lyžovat třeba celou noc. Také v lyžařském středisku Nezdenice nedaleko Bojkovic je k dispozici sjezdovka s technickým zasněžováním a osvětlením. Osvětlenou sjezdovku se sněhovými děly najdete rovněž ve Chřibech, ve Stupavě. Na své si přijdou lyžaři i v údolí Ždánického lesa v obci Uhřice. |
| K hlavním lyžařským areálům patří Mikulčin vrch jihovýchodně od Uherského Brodu (po silnici asi 15 km). Jsou zde připraveny tři sjezdové tratě (dvě dlouhé 850 m, jedna 600 m) se třemi vleky a pětikilometrový běžecký okruh s krásnými výhledy až na Slovensko. Běžecká hřebenová trasa Bílých Karpat spojuje tento areál s Velkou Javořinou. Svůj malý ráj najdou běžkaři také ve Vyškovci. |
| Na vrcholku Velkého Lopeníku (911 m n. m.), který je po Velké Javořině druhým nejvyšším vrchem v Karpatech, byla v roce 2005 postavena zbrusu nová rozhledna. K její vyhlídkové plošině ve výšce 20 m vede 101 schodů. Je otevřena celoročně a je z ní krásný panoramatický rozhled. |
| Samozřejmostí je možnost kvalitního a pohodlného ubytování v hotelích, penzionech a v soukromí. Zvlášť pestrá je nabídka ubytování v penzionech. Ve dvaaosmdesáti obcích Slovácka jich máte k dispozici téměř tři stovky. Podrobnosti najdete na internetové adrese: www.slovacko.cz. |
Vytisknout stránku
