Méně známé kousky
|
Tentokrát jsme z pestré palety automobilů Volkswagen vybrali kultovní vozy
Transporter s dvojkabinou a model Jetta první generace, jenž letos oslaví
třicáté narozeniny. Mimochodem – vzpomenete si ještě, že se tehdy vedle
čtyřdveřového sedanu vyráběla i dvoudveřová Jetta? |
 |
T2 dvojkabina Dvě auta v jednom – tak zněl slogan propagující vozy Volkswagen Transporter s dvojkabinou a krátkým ložným prostorem vzadu. Poprvé se tento typ karoserie objevil v nabídce automobilky na podzim 1958 coby Transporter první generace, mnohem širšího uplatnění se dočkal po roce 1967 v rámci generace druhé neboli T2. Ve srovnání se svým předchůdcem povyrostl Transporter druhé generace do délky nejprve na 4,4 m a v létě 1972 až na 4,5 m, dostal modernější tvary a nedělené klenuté čelní sklo, větší boční okna a poskytoval posádce více komfortu. Vůz na obrázku pochází z roku 1976 a představuje nejmladší provedení druhé generace vyráběné do jara 1979. Při rozvoru 2,4 m byl dlouhý 4,5 m, široký 1,72 m a vysoký 1,96 m. Na dvou řadách sedadel mohl přepravovat pět až šest osob, přičemž dveře umožňující přístup k zadní třímístné lavici byly jen na pravém boku. Za dvojkabinou, pro kterou se v Německu vžilo označení Doka – zkratka výrazu Doppelkabine, byla nad motorem a převodovkou ložná plocha dlouhá 1,85 m a široká 1,57 m, jejíž plechová podlaha byla opatřena podélnými lištami z tvrdého dřeva. Plechová korba měla sklopné zadní čelo i bočnice a mohla být kryta plachtou, pod níž byly 3,2 m3 prostoru pro náklad. V této úpravě vzrostla výška vozu na 2,18 m a jeho hmotnost se zvýšila o 25 kg na 1 375 kg. Transporter T2 s dvojkabinou poháněl vzduchem chlazený plochý čtyřválec 1,6 l o výkonu 37 kW (50 k), jenž mu spolu se čtyřstupňovou převodovkou umožňoval dosahovat nejvyšší rychlosti 110 km/h. |
|
|
|
T3 dvojkabina V květnu 1979 byl představen Transporter třetí generace s označením T3, který si zachoval základní koncepci s motorem za zadní nápravou, ovšem ve zcela přepracované a výrazně zdokonalené podobě. Místo dřívějších zkrutných tyčí nyní pérování vpředu i vzadu obstarávaly vinuté pružiny, poháněná zadní kola byla zavěšena na trojúhelníkových ramenech se šikmou osou kývání. Ke stabilitě vozu přispěl rozchod předních i zadních kol rozšířený na 1,57 m a také rozvor náprav lehce prodloužený na 2,46 m. Moderně střižená karoserie hranatějších tvarů byla o 125 mm širší, takže vůz nabízel více prostoru pro posádku i náklad. Délka vzrostla jen minimálně na 4,57 m, šířka měla hodnotu 1,85 m a výška 1,93 m. Palivová nádrž byla tentokrát těsně za přední nápravou, její hrdlo se objevilo pod pravými předními dveřmi, u výřezu blatníku. Ložná plocha za dvojkabinou byla dlouhá 1,88 m a široká 1,73 m, těsně za zadní stěnou kabiny byl pod podlahou korby uzavřený prostor o objemu 0,42 m3, který po uzamčení posloužil coby sejf. T3 Doka začínal s tradičním vzduchem chlazeným plochým čtyřválcem 1,6 l, v sezoně 1982 se však dočkal i kapalinou chlazených motorů. Jedním byl zážehový plochý čtyřválec 1,9 l o výkonu 44 kW (60 k), druhým řadový čtyřválcový diesel 1,6 l nabízející 37 kW (50 k). Oba mohly být doplněny pětistupňovou mechanickou převodovkou, zážehový motor i třístupňovou automatikou. Chladič byl vpředu a prozrazovala jej mřížka těsně nad nárazníkem. Vozy T3 Doka se v tomto provedení vyráběly do roku 1990. |
|
|
|
 |
T4 dvojkabina TPočátkem roku 1990 debutoval Transporter čtvrté generace, vůz zcela nové koncepce s kapalinou chlazeným motorem uloženým vpředu napříč a pohánějícím přední kola. Všechna čtyři kola byla nezávisle zavěšena a odpružena vpředu podélnými zkrutnými tyčemi a vzadu vinutými pružinami. Transporter T4 se vyráběl se dvěma různými rozvory náprav: 2,92 a 3,32 m, přičemž valníček s dvojkabinou byl pochopitelně postaven na podvozku s delším rozvorem. Ve standardním provedení měl za dvojkabinou kovovou korbu s ložnou plochou dlouhou 2,14 m a širokou 1,85 m. Ta mohla být kryta plachtou, pod níž byl nákladní prostor o objemu 6,3 m3. T4 Doka byl v tomto provedení dlouhý 5,25 m, široký 1,97 m a vysoký 2,63 m, výška vozu bez plachty byla 1,92 m. Převážnou většinu těchto vozů poháněly vznětové motory – buď čtyřválec 1,9 l o výkonu 44 kW (60 k) a 50 kW (68 k) v přeplňované verzi, nebo pětiválcový diesel 2,4 l nabízející 57 kW (78 k), ve všech případech v kombinaci s pětistupňovou převodovkou. Víceúčelový vůz dosahoval nejvyšší rychlosti 125 až 135 km/h a v běžném provozu spotřeboval 8 až 12 l nafty na 100 km. Transporter T4 s dvojkabinou se uplatnil v mnoha oborech a výrobce jej dodával v různých verzích přizpůsobených požadavkům zákazníků. Na snímku je T4 Doka v komunálním provedení coby jednostranný sklápěč s elektrohydraulickým ovládáním korby, určený pro pracovní četu údržby veřejné zeleně ve Wolfsburgu. Vozy tohoto typu vyráběné do roku 2003 dodnes poctivě slouží ve stovkách evropských měst a obcí. |
|
Jetta Letos v létě oslaví třicáté narozeniny Jetta první generace, rodinný vůz bezprostředně odvozený z bestselleru jménem Golf, u něhož snad ani nemusíme připomínat motor uložený vpředu napříč a pohon předních kol. Jetta představená v létě 1979 a uvedená na trh na podzim téhož roku dostala do vínku karoserii s nově tvarovanou přídí s obdélníkovými světlomety a o 380 mm prodlouženou stupňovitou zádí klasického střihu. V ní se skrýval velkoryse dimenzovaný zavazadlový prostor o objemu 0,52 m3. Střední partie karoserie byla prakticky shodná s typem Golf, přičemž zákazník opět mohl volit mezi dvěma nebo čtyřmi bočními dveřmi. Svoji identitu Jetta zdůrazňovala nejen navenek, ale i uvnitř – specificky tvarovanou palubní deskou. Od října 1979 se vozy Jetta prodávaly se zážehovými motory 1,3 a 1,5 l o výkonu 44 a 51 kW (60 a 70 k), špičkový model GLI měl pod kapotou čtyřválec 1,6 l se vstřikováním paliva naladěný na 81 kW (110 k) a spojený s pětistupňovou převodovkou. Jetta GLI s tímto motorem převzatým z vozu Golf GTI dokázala flirtovat s rychlostí 180 km/h a z 0 na 100 km/h sprintovala za 9,6 s. Spořivější motoristé si mohli od léta 1980 pořídit vůz Jetta s dieselem 1,6 l o výkonu 40 kW (54 k), od podzimu 1982 pak i s o poznání živějším turbodieselem 1,6 l naladěným na 51 kW (70 k). S ním Jetta uháněla rychlostí až 160 km/h a vystačila přitom se 7,5 l nafty na 100 km. Výroba vozů Jetta první generace pokračovala do léta 1983, z celkového počtu asi 700 tisíc exemplářů měla jen necelá třetina dvoudveřovou karoserii. |
|
Vytisknout stránku
