Arény plné emocí
| Ve stavbě stadionů je německý architektonický ateliér gmp daleko vpředu. V současnosti jich staví a plánuje osmnáct. |
|
|
| „Amfiteátr je prvním významným monumentem starověku, který jsem spatřil a jenž byl tak dobře zachován! Když jsem vstoupil dovnitř, nebo ještě lépe když jsem se procházel po jeho horním okraji, připadalo mi zvláštní vidět něco tak velkého, a přece nevidět nic. Amfiteátr bychom si neměli prohlížet prázd- ný, ale naopak zcela naplněný lidmi […]. Protože takový amfi- teátr je vybudován k tomu, aby lid imponoval sám sobě, aby lid oslavoval sám sebe. Uspokojení této všeobecné potřeby je úkolem architekta. Ten prostřednictvím umění vytváří takový kráter, co nejjednodušší, aby se jeho ozdobou stali sami lidé…“ |
|
|
|
|
|
|
|
|
| Ateliér tak získal ty nejlepší reference – země jako Jihoafrická republika, která letos pořádá fotbalové mistrovství světa a staví nebo přestavuje k tomu účelu deset nových stadionů, vůbec nemůže mít tolik zkušeností, aby realizovala taková rozsáhlá stavební díla pouze s pomocí místních projektových kancelá- ří. Ateliér gmp tak obdržel zakázku na tři mimořádné objek- ty v Port Elizabeth, Durbanu a Kapském městě a zpracování každého nového nápadu přineslo nové poptávky: Polsko po- řádá příští mistrovství Evropy v roce 2012, Brazílie v roce 2014 příští MS. Ateliér gmp vyhrál výběrová řízení jak v Polsku, tak v Brazílii i v dalších zemích. V současné době německý archi- tektonický ateliér realizuje na celém světě zakázky na osmnáct stadionů – jsou ve fázi projektu, krátce před dokončením nebo už byly dokončeny, jako například stadion v Port Elizabeth. „Stavby stadionů jsou velké projekty s komplikovanými postu- py a dotýkají se často národních, ale vždy regionálních zájmů,“ říká Volkwin Marg. „Šanci pak dostanou lidé, u nichž je jasné, že takový projekt zvládnou.“ |
|
|
| Stadion, tedy fotbalový stadion, který se obejde bez leh- koatletické dráhy, by vlastně mohl vypadat pokaždé stejně. Parametry prostor jsou známé předem, počet míst pro divá- ky lze určit – nové arény by bylo možné budovat jako kopie již hotových staveb. Skutečnost však vypadá jinak. Každý investor chce mít unikát, arénu, která zapadá do kontextu země, regio- nu, historie a krajiny. Musí mít duši, probouzet v lidech emoce, vzbuzovat hrdost – a přirozeně vyhovovat zcela praktickým po- žadavkům (přístupnost, dobrá viditelnost ze všech míst, cirku- lace vzduchu). A právě v tomto komplexním souboru nároků spočívá výzva pro architekty. |
|
|
| Volkwin Marg má široký záběr, když se rozpovídá o filozofii stavby stadionů. Jeho cesta historií začíná v antickém Řecku, v Delfách nebo Olympii. V tehdejších městských státech byly stadiony nejprve místem kultovních závodů se zbraněmi (v délce jednoho „stadia“, zhruba 190 metrů), poté místem atletickým soubojů, jež sloužily především vlasteneckým zá- jmům. Římané využívali stadionů k ovládání lidových mas pro- střednictvím „panem et circences“, chleba a her – Koloseum bylo dějištěm proslulých gladiátorských soubojů, které vznikly z aristokratického kultu smrti. Až mnohem později se v dobách absolutismu – a to ve Francii – opět objevily plány velkých arén. Po Velké francouzské revoluci byl v roce 1790 postaven na Martově poli v Paříži největší stadion novověku pro více než 500 000 lidí. |
|
|
| Vlastní renesanci masové výstavby stadionů ve 20. století však odstartovala olympijská myšlenka Pierra de Coubertina. První hry v Aténách v roce 1896 ve vykopávkách antického hipodromu, poté Berlín v roce 1936 s „Říšským sportovištěm“ a stanu podobný olympijský stadion v Mnichově v roce 1972, imponující svou velikostí a gigantickým rozpětím, a konečně neobvyklá struktura „Ptačího hnízda“ s propletenými pilíři v Pekingu v roce 2008 byly nejvýraznějšími milníky v historii novodobých stadionů. |
|
|
| Kromě toho změnil stavbu stadionů během uplynulých dvaceti let nejvíce profesionální fotbal. Z většiny stadionů bundesligy zmizela lehkoatletická dráha, řady diváků se posu- nuly do blízkosti hrací plochy, a mohou tak vytvářet nezapo- menutelnou atmosféru. „Ten, kdo jde na stadion, se vědomě vzdává svého já výměnou za pocit splynutí s davem, chce se oddat opojení emocemi,“ říká Volkwin Marg. Z této touhy pub- lika po účasti ve vlastní inscenaci profitují v současnosti profe- sionálové, kluby i provozovatelé stadionů. |
|
|
|
|
| Robert Hormes chápe význam svého úkolu. Urostlý muž, kterému je teprve 35 let, ale vypadá ještě mladší, je odpovědným architektem stadionu Greenpoint v Kapském městě. Do par- ku na úpatí Stolové hory kousek od mořského břehu umísti- la jeho společnost (projekt Volkwin Marg a Hubert Nienhoff s Robertem Hormesem) svou „stadionovou mísu“, která se vyznačuje vzdušnou lehkostí, přestože její tribuny pojmou 68 000 diváků. Švih vlnité linie střechy ubírá tvaru na přísnosti, mohutná stavba má díky membránové struktuře pláště pro- pustný povrch. Reflektuje světelné nálady dne v proměnlivých barvách a odstínech. „Pro nás byly obzvláště důležité dvě věci,“ vysvětluje Robert Hormes. „Chtěli jsme, aby stavba umístěná ve městě mezi hranatou Stolovou horou a mořem ladila se svým okolím a aby naše aréna dokázala zachytit fascinující světlo tohoto místa.“ |
|
|
| Pro Hormese však nepředstavovala výzvu pouze myšlenka a konstrukce, ale jako pro místního architekta především or- ganizace a realizace úkolu. S počáteční skepsí jihoafrických partnerů („Kolik je mu vlastně let?“) se vyrovnal díky své kom- petentnosti, jeho úkolem však také bylo koordinovat a kon- trolovat práci až tří tisíc lidí na stavbě. Důležité bylo podpořit týmového ducha, aby všichni táhli za jeden provaz. V tomto případě se jako velmi motivační osvědčila myšlenka žlutých pracovních triček s číslem 10 – ve fotbale je to většinou číslo tvůrce hry, tzv. špílmachra. Nosil je nejen Hormes, ale také celá řada ostatních pracovníků. |
|
|
|
| „Lidé se museli nejprve opřít do práce, často se ji museli teprve naučit. A nyní jsou hrdí na to, co zde dokázali. Když bu- dete projíždět městem, uvidíte na některých dalších pracoviš- tích znovu pracovníky s číslem 10,“ vypráví Robert Hormes. |
|
|
|
|
| Mladého muže čeká zajímavá budoucnost. Zkušený od- borník Volkwin Marg, který s několika partnery položil u gmp základní kámen pro úspěchy na poli výstavby stadionů, pova- žuje za důležité upozornit ještě na jeden zvláštní faktor ve své branži: „Naše práce je týmová, žádný jednotlivec v ní sám nic nedokáže. A vše funguje pouze při velkém nadšení pro věc.“ |
|
|
|
| 2006 Předobraz velkých arén: Berlínský olympijský stadion, po přestavbě studiem gmp dějiště fotbalového MS 2006 a MS v lehké atletice 2009 (dole). |
|
|
![]() |
Trojúhelníkový oblouk jako dominantní prvek: Libyjský národní stadion v Tripolisu. |
|
|
|
|
![]() |
Ve stylu antické arény: Přestavba stadionu v Lublani, Slovinsko. |
|
|
| 2012 |
|
|
| Nejmodernější koloseum: Rumunský národní stadion v Bukurešti. |
|
|
|
![]() |
Pýcha Poláků: Národní stadion ve Varšavě pro ME ve fotbale 2012. |
|
|
| 2014 |
|
|
|
|
![]() |
Přestavba Olympijského stadionu v Kyjevě na Ukrajině. |
|
|
| Century Lotus Sportpark ve Foshanu, Čína. |
|
|
|
![]() |
09 Národní stadion ve městě Brasília pro MS 2014. |
|
|
| 2011 Shanghai Aquatic Sports Center: Připraven pro mistrovství světa v plavání 2011 v Číně. |
|





















