Michal Malátný: Zamlklé dítě, co dnes vyprodá halu
|
Spoluhráči o vás ve videoprofi lu na internetových stránkách
kapely říkají, že jste hodně citlivý a uzavřený. To
jsou neobvyklé vlastnosti pro lídra slavné kapely… Mají pravdu. Ano, skutečně jsem byl tiché zamlklé dítě a měl vždy problémy s navazováním kontaktu s lidmi. |
|
|
Rozhovor vám ale jde. Tak proto vám kolegové říkají Žibus? Ve čtrnácti letech jsem začal hrát divadlo se souborem Baret S v Jičíně. Protože jsem byl nejmenší ze všech, tak jsem dostal hned na první zkoušce přezdívku Žibusík, což je ta postava chlapečka z knihy Knofl íková válka. Je to ten nejmenší, co říká: Kdybych to byl býval věděl, tak bych sem byl nechodil. |
|
Ve skutečnosti se ale jmenujete Michal Novotný, proč jste
se přejmenoval na Malátného? Je to kvůli vaší povaze? V roce 1994 jsem nastoupil jako herec do angažmá ve Východočeském divadle v Pardubicích a protože v souboru už tři Novotní byli, zvolil jsem si pseudonym Malátný, aby se to nepletlo. Byla to recese. |
|
Předtím jste ale studoval DAMU. K vašim koníčkům patří
loutkoherectví. Máte doma loutky? Dokázal byste s nimi
zahrát divadlo? Vystudoval jsem činoherní herectví, ale loutkové divadlo je moje velká láska a několik loutek doma skutečně mám. Divadlo jsem si naposledy zahrál letos na jaře. S kapelou jsme pro děti připravili představení Pohádky o Plivníkovi. Předtím jsme natočili cédéčko Autopohádky s písničkami a třemi příběhy z pera Jiřího Marka. |
|
V Chinaski jste na postu zpěváka střídal Petra Rajcherta,
který se dal na sólovou dráhu. Vzpomínáte, jak to tenkrát
přijali fanoušci? Petra Rajcherta jsem na postu zpěváka nikdy nestřídal. Zpíval jsem v této kapele už několik let předtím než do ní přišel on. Navíc on hrál na saxofon a zpíval pouze druhé hlasy nebo unisona. Jeho odchod přijali naši posluchači s povděkem. |
|
Slavný popěvek z vaší produkce je „Dlouhej kouř a pohoda
jazz“. Kdy jste na právě uplynulém turné zažil největší
„dlouhej kouř, pohodu jazz“? Mezi nezapomenutelné zážitky bude asi patřit koncert v Brně a následný večírek na recepci hotelu Voroněž. Zcela neplánovaný mejdan, při kterém asi dvacet lidí okupovalo vstup do hotelu do časných ranních hodin. |
|
Nyní je, snad i díky nové desce Music bar, vaše kapela hodně
v kurzu. Čím si vysvětlujete, že máte tolik fanoušků? Zaprvé zpíváme česky, někdy snad jednoduché, ale ne hloupé písničky. Také jsme měli a máme štěstí na lidi, se kterými spolupracujeme. Vydavatelský dům, producenti, zvukaři, dopravci a další. No a za třetí jsme měli výdrž a trpělivost a nikdy se nerozpadli, ačkoliv k tomu bylo mnohokrát dost důvodů. |
|
Váš hit Tabáček se dostává i do vyzvánění mobilních telefonů.
Už jste někde slyšel vyzvánět vaši melodii? Ne, ještě jsem neměl to potěšení. Ale já si naši písničku Tabáček užiju dostatečně na koncertech. |
|
Nenařkl vás někdo z toho, že skladbou Tabáček propagujete
nikotin? Ne. Ta píseň podle mne není ani tak o nikotinu, ale paradoxně právě o mobilních telefonech a touze alespoň na čas se jich zbavit a na chvíli si odpočinout. |
 |
O textech Chinaski se říká, že jsou nekonfliktní, ze života
a že oslovují mnoho lidí. Jsou ale lehce povrchní. Nemáte
potřebu jít více do hloubky problémů? Snažím se jít pod povrch problémů, seč mi síly stačí. Potíž je asi v tom, že každý má jiné trable a já hraju v kapele, která chce v první řadě lidi bavit. |
|
Texty vás prý napadají při chůzi. Kam a proč nejčastěji chodíte? Nejčastěji chodím na procházky do lesa, a to proto, abych byl na čerstvém vzduchu, a když mě u toho něco napadne, tak hurá! A mám ho. |
|
V minulosti jste dost často koncertovali i na Slovensku. Česká
a slovenská scéna se hodně prolínají, oba národy mají
rády „bratrské“ umělce. Vnímáte tuto situaci? Ano. Ačkoliv jsme se jako stát rozdělili, v kultuře je to ale poznat minimálně. Spolupracujeme už řadu let se slovenskými skupinami. Letos jako host na našem turné vystupovala vynikající slovenská zpěvačka Zuzana Smatanová. |
|
Nemáte nutkání prorazit i za jiné hranice? Ne. S češtinou nemáme šanci. To bychom museli začít zpívat anglicky, a na to mám češtinu moc rád. Kapela zpívající česky nemá za hranicemi možnosti výrazně prorazit. |
|
Máte za sebou turné po sportovních halách. Dříve jste hráli
spíše v klubech a na malých scénách. Jaký je to pocit? Je to fantastický zážitek! Je to, jako když se vám splní dětský sen, na který jste se báli jen pomyslet. Nechceme ale skončit jako stadionová kapela s deseti koncerty ročně. Hrajeme proto i „unplugged“ vystoupení nebo již zmíněné Autopohádky. |
|
Nyní působíte i v kapele Big Chess band, můžete to upřesnit? Big Chess Band je swingový big band složený ze studentů konzervatoře, dirigovaný Václavem Kozlem. Zpívám s nimi krásné písně od Franka Sinatry, Toma Jonese nebo třeba Karla Hály. Je to pro mne velká škola a zkušenost. |
|
Pojďme se bavit o autech. Od fi rmy Volkswagen máte již
po několikáté půjčená dvě „eltéčka“. Jak se vám s nimi na
turné jezdilo? Na cestách trávíme většinu času. Tudíž je jasné, že potřebujeme silný, pohodlný a hlavně spolehlivý vůz. V tomto ohledu je pro nás spolupráce se značkou Volkswagen ideální. |
|
Vytisknout stránku
